140 hodin v Paříži

Když se ocitnete v Paříži na sklonku léta - vlastně kdykoliv jindy -, vždy je tu čeho si všímat. Multikulturní společnost, jiná elegance, jiní gentlemani, než u nás.   

Dámy, nejste zvyklé dostávat přednost od pánů? Pro Pařížany to bývá docela přirozené. Příjemně překvapí. Dokonce se vám může stát, že v metru vstane obrovský černoch a nabídne vám své místo k sezení.

Multikulturní město vyhlíží, jako by nemuselo řešit otázky emigrantů, přistěhovalců nebo uprchlíků.   Potkáváte zde muslimy nejen arabské, ale dokonce i černé. Potkáváte sikhy v turbanech. A potkáváte spoustu turistů, zejména z Číny.

Řidičům MHD je cizí česká hrubost a nevrlost, naopak si osvojili příjemnou ochotu vysvětlovat cestujícím, kam a jak se dostanou.

Kromě toho jakmile si Francouzi všimnou, že máte v jejich řeči cizí přízvuk, zeptají se vás, zda umíte anglicky, a hovoří s vámi třebas anglicky. 

Na rozdíl od národnostních menšin v ČR potkáváte černochy zapojené ve všech kruzích společnosti, pracující v různých povoláních, elegantní a s vytříbeným jednáním. Krásně upravené a nalíčené černošky vám poradí, na cokoliv se zeptáte.

Samozřejmě, někdo namítne – ale Francie roky vlastnila kolonie a jsou už na spolužití zvyklí. Myslím, že pouze v tom to nebude.

Některé zahalené muslimky jsou opravdu velmi krásné. Některé jejich rodiny okázale vystavují svoje bohatství. Jiné jsou prosté. U většiny muslimských žen vidíte jejich obličej  zarámovaný šátkem. (V burce jsme nikoho nepotkali, ta zřejmě povolena ve Francii není.)

V ulicích nejdete také mnoho stanovišť kol k vypůjčení a použití, a nejen kol, ale také motorek. Některá kola jsou uniformní, jiná ne, Francouzi se na nich plynule projíždějí i po chodníku mezi chodci a ještě přitom stačí číst zprávy z tabletu. 

Na balkonech a střechách městských domů se pěstuje zeleň, často ji vídáte z ulice, jakmile vzhlédnete. V parcích se lidé opalují, pospávají na lavičkách, děti si pouštějí lodičky na jezírku. Odpolední siestu tráví tak nějak veřejně...

Pokud vás zajímá, co se nosí v Paříži, je to trochu jiné, než u nás. Uhlazenější. Muži nenosí culíky a ocásky ani kohouty na vyholených hlavách, takové tam moc nepotkáte. Chodí spíše civilně, s klasickou pěšinkou ve vlasech. A ženy jsou upravené velmi decentně. I méně hezká Francouzka dokáže uplatnit svou eleganci.

Všímala jsem si samozřejmě, co je módní. Na sklonku léta to byly zejména letní krátké šatičky bez rukávů, mírně rozplizlé řady květů na světle černém pozadí. Světle černou myslím něco jako tmavě šedou, květy v decentních barvách - bílá, fialová sivá. Anebo se nosily komplety na ramínka, v černé barvě se drobným světlým vzorečkem jako na způsob módy našich babiček, pro někoho už prababiček.

Celkově působila Paříž světlým dojmem. Zda to působí fasády domů nebo sluneční jas - těžko říci.